Znáte to, ne?

Znáte ten život, když se každé ráno probudíte s pocitem, že je všechno v pořádku, že se vám vše daří, máte ty nejlepší kamarády, kluka/holku, skvělou rodinu v které nechybí ani jeden rodič, znáte? JÁ TAKY NE.
Tohle podle mě vůbec nefunguje, u nikoho. Vždycky se něco najde. Každý řeší nějaké problémy, ať už jsou co nejmenší. "Pane bože, udělal se mi hrozný beďar" "Dnes nikam nejdu, vlasy mám jak pochcanou slámu".
Ale co tehdy, když se vám do života připlete opravdový problém? Úmrtí v rodině nebo onemocnění závažnou nemocí. Co by jste udělali potom? Myslím, že pak už by se takové maličkosti jako beďar nebo pochcaná sláma neřešily. Budete se soustředit jen na tu jednu jedinou věc. Samozřejmě toto bude pomalu odeznívat, protože si časem na ten problém zvyknete a zase začnete řešit ty nejmenší problémy.
Vůbec nevim, kam tenhle článek měl spět,... to bude asi tim že je skoro půlnoc.