úterý 4. června 2013

Trochu o amputaci

Představte si, že by vám amputovali nohu. Co byste dělali? Skončil by váš dokonalý svět? A nebo by jste šli dál (prostě co se stalo, stalo se)? Já jsem šla dál, protože opravdu nemá cenu se tím užírat. Navíc nežijeme někde ve středověku, žijeme ve 21.století a protézy na nohu už jsou velice dokonalé.
Sice né tak jak by jsme si představovali, ale pořád se pracuje na lepších a lepších.

Za dokonalou protézu si představuju protézu, která bude řížená naším mozkem. Další věc je obal, takový obal, aby vypadal jako opravdová noha. Možná se někdo dočká toho, že se bude moct noha přišít zpátky jako třeba kousek prstu. Ale nevím jak by to bylo náročné, protože srůst kostí by trval dlouho, jestli není jednodušší a rychlejší se naučit na protéze. Toť otázka.

moje první protéza :)

Já jsem o nohu přišla, kvůli rakovině. Léčba (chemoterapie) mi nezabrala a nádor se zvětšil. Zvětšil se tak, že mi zasáhl tam kam neměl. Vyměnění kloubu prý nebylo možné. Museli mi ji amputovat. Šok to byl velký, hlavně pro můj mozek. Musel si zvyknout nato, že mi něco chybí (a já také).
Když jste po amputaci, máte léky na bolest a v zádech epidural (taky proti bolesti). A jelikož je váš mozek zmatený, pořád cejtíte tu celou nohu, máte fantomové bolesti (píchne vás např. v lýtku, ale lýtko vlastně máte amputované, ale stejně to cejtíte), fantomovy pocity (např. cejtíte prsty u nohou). Ze začátku jsou ty fantomovy bolesti opravdu brutální, vystřeluje bolest všude. Postupně to ale odeznívá.
Následně asi po 14 dnech přichází rehabilitace. Ze začátku velmi bolestivé, protože svaly ochably a navíc amputace je hodně velký zásah pro tělo. Začínáte se zvedáním pahýlu (část nohy která vám zbyla, zda se jedná o amputaci ve stehně). Kroužení, zatínání svalů, potom i přetáčení na bok a břicho. Nakonec chůze o berlích. Během toho všeho, se pahýl musí stahovat obvazama, aby se vytvaroval pro budoucí protézu.
Začátky jsou opravdu těžké, ale stojí zato ;)

amputace v levém stehně (LDK)

13 komentářů:

  1. Rozhodně je lepší jít dál! Zbytečně by ses tím užírala a mohlo by to skončit i hůř. Jsi hrozně statečná!!:) a držím ti ve všem palce!! ;)*

    OdpovědětVymazat
  2. Jsi úžasná! Držím ti palce ať se držíš dál. Nikdy jsem o ničem takovém nečetla a vůbec jsem netušila kolik toho člověk musí vytrpět (nedokážu si představit ty bolesti..)
    Je fajn, že jsi založila ten blog :)

    OdpovědětVymazat
  3. Uzasne psani a ty jsi take skvela! Muzes napsat vic o tech pocitech, protoze to si normalni clovek neumi predstavit? Uz chodis aspon trochu na proteze?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napíšu :)
      Tak jako po domácky trochu chodim :D, ale až 11. jdu na rehabilitaci. Tam mě to pořádně naučí

      Vymazat
  4. jsi neuvěřitelná!! Vzor pro všechny zakomplexované lidi, kteří řeší jen zbytečnosti, respekt!:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Si skvělá :) prošla sis neskutečným peklem a i tak z tebe srší optimismus. Moc moc moc ti držím palce s přeju ti ať už se máš jen dobře :))

    OdpovědětVymazat
  6. K tvé " vysněné" protéze ovládané mozkem. Nedávno byl o tomhle tématuv NG článek. Takové protézy už existují, stále se vyvýjí a testují dobrovolníky hlavně v USA. Pracují na složitém principu že mozek má pořád schopnost ovládat končetiny i když už je člověk nemá. Nějak se propojí nervová vlákna, pal dorostou... Je to složité. Podívám se po tom čláku, snad ho najdu:)
    Technologie je stále důmyslnější takže život " bez končetiny" bude určitě časem jednodušší. Hodně štěstí
    Anwen

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, se všemi souhlasím. Jsi neuvěřitelně statečná, hezká a optimistická slečna. To co jsi prožila si vůbec nedokážu představit a když to tu člu, běhá mi až mráz po zádech.
    Najednou se všechny moje "starosti" zdaj tak malicherný, až bych se za sebe měla stydět, že kvůli tomu dělám takový drama.
    Držim ti moc moc palce a přeju už jenom štěstí, vážně :)

    OdpovědětVymazat
  8. Holka, ty jsi mi otevřela oči. Posledně jsem brečela kvůli foťáku, teď bych si nejradši dala facku, co facku radši dvě. Jsem rozmazlený malý dítě, který si vůbec neuvědomuje co má. Že má zdraví a úžasnou rodinu, která mu poskytuje to nejlepší. Ale teď k tobě.. hlavní jsi ty, protože jsi neskutečně silná a hrozně mě inspiruješ.(ano opakuju se jako všichni nade mnou, ale je to pravda) Sršíš optimismem, i přesto, čím sis prošla. To se mi fakt líbí. :) Jsi neuvěřitelně silná holka a taky hrozně nádherná, máš nádherný úsměv. :) Jsi prostě boží a já ti budu dál držet palce, pořád na tebe budu myslet. Zasloužíš si splnit si tvá přání jako nikdo jiný. Bojuj a žij krásně. Jsi doopravdy úžasná. Smekám. Respekt, Dianko.

    A. F.

    OdpovědětVymazat
  9. páni holka, klaním se ti. Dělám prezentaci do školy na téma rakovina a to co jsem tu u tbe našla..jsi silná. Jak popisuješ ty pocity, nedokážu si to představit. Pevně věřím, že i bez nohy máš plně fungující život a hlavně šťastný:)

    OdpovědětVymazat
  10. já bych se zabil, takhle bych žít nemohl, takže tobě respekt teda

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj krásko jsi statečná, pro mě jsou amputace myslím řezání končetin (ne jenom nějakýho toho prstu) tím nejhorším a bojím se ji někdy podstoupit na vlastním těle už jenom když ti doktor řekne větu ve které je slovo amputace no strašná chvíle, že ti ji budou dělat a ty se ji nemůžeš vyhnout, já být ten týden v nemocnici jako ty a jen čekat na ten den až mi tu nohu uříznou brrr... to bych silně nedával a už vůbec ne ten fakt, že by mi tu nohu museli vzít jako tobě až nad půlkou stehna, takže skoro celou. No asi bych to musel brát jako ty a jít dál v životě, vlastně si uvědomuju, že jsi tady jen díky té amputaci,
    takže ač se ji já stále bojím, aby mě ji v životě nemuseli dělat tak bych ji v takové situaci přijal, sice ne zrovna bych z ní byl nadšenej, ale život je pro mě cennější než noha.

    OdpovědětVymazat